Předseda Sdružení místních samospráv ČR, poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák ve svém textu polemizuje s vyjádřeními 1. vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše v rozhovoru pro Moderní obec. Stanislav Polčák zejména nesouhlasí s argumentací, kterou Andrej Babiš použil na obhajobu zrušení třicetiprocentního podílu obcí na výnosu daně z příjmu fyzických osob z přiznání. Tento podíl obcí byl vypuštěn z aktuálně platné novely zákona o rozpočtovém určení daní (RUD).
Celý třístránkový rozhovor s Andrejem Babišem přináší březnové vydání Moderní obce. Výtah z tohoto rozhovoru najdete na: https://moderniobec.cz/v-rozpoctovem-urceni-dani-by-se-nove-mohla-zohlednit-dalsi-kriteria-ale-nejdrive-az-od-roku-2018-mini-andrej-babis/ .
Text polemiky předsedy Sdružení místních samospráv ČR s ministrem financí:
Ministr Babiš uvádí, že obecní rozpočty byly posíleny v rozmezí let 2008–2014 o 56,2 mld. Kč. Jde o hrubé zkreslení, nemám-li použít slovo „jistou manipulaci“. Každý rozpočtář ví, že kumulativně sčítat příjmy či výdaje napříč kalendářními lety nemůže sloužit jako argument. Obcím ovšem v r. 2013 nepochybně přidáno bylo, to dnes nezpochybňuje žádný ze starostů, základní problémy RUD byly velkou novelou z roku 2013 vyřešeny (problém nízkých příjmů u obcí pod 20 tis. obyvatel, adekvátní „ocenění“ výměry katastru, počtu žáků atd.).
Problém je, že přijatá novela se „prostě nepovedla“. Na tom se shodly všechny tři organizace zastupující samosprávy – SMO, SMS, SPOV. Tento konsenzus o nezdařené novele RUD je mezi samosprávami jednoznačný a ministr financí by neměl její přijetí kostrbatě omlouvat slovy, že šlo „o neplánovaný kompromis“. Šlo o překvapivý návrh, který nebyl se samosprávami nikterak projednán. Mám za to, že se tak stalo poprvé od přijetí zákona o RUD v r. 2000.
Ministr má nepochybně pravdu, že motivační faktor v RUD, který byl touto novelou zrušen, nefungoval. Ale nefungoval proto, že to se stal takovým otloukánkem v systému. Vždy, když bylo třeba občanům či podnikatelům ukázat líbivou tvář, sáhlo se na tento daňový výnos (od zavedení společného zdanění manželů, pomoci podnikatelům v krizových letech atd. – vše na úkor výnosu této daně). Za to určitě ministr Babiš nemůže, ale je jeho politickou odpovědností unáhlené zrušení motivační složky v RUD s odůvodněním, že nefunguje. Je to asi tak podobné, jako kdyby vám namísto opravy porouchaného auta opravář sdělil, že se rozhodl vaše auto sešrotovat, a předal vám nový vůz, který by však nedosahoval ani kvalit onoho sešrotovaného auta. Motivační složka nedosahovala v posledních letech původních výnosů (přes 8 miliard) jen z toho důvodu, že byla v průběhu let populisticky oslabována. I přesto však vloni pro téměř 30% obcí představovala pozitivní příjem do pokladen.
Dovoluji si vyslovit tezi, že zrušení motivace nenahradí drobné zvýšení příjmů z DPH. Přijatá novela u příjmů z DPH má podle konzervativních odhadů znamenat zvýšení příjmů o 2 miliardy. Zrušení motivační složky však může znamenat negativní propad o částku podobnou. Novela tedy nemusí prakticky přinést vůbec žádné zvýšení příjmů. Když stát v r. 2012 zvýšil DPH, získal na tomto zvýšení ročně navíc přes 22 miliard. Z nich mělo jít podle pravidel platných do r. 2012 ve prospěch obcí takřka 5 miliard a krajům 2 miliard. Kdybych použil ministrovu logiku, stát za 3 roky vybral navíc téměř 70 miliard ze zvýšeného DPH a nyní po třech letech z nich krajům uvolní 3,5 miliardy a obcím 2 miliardy (přičemž zároveň 1 miliardu vzal z DPFO). Jinými slovy z daňové hostiny odhodil samosprávám trochu drobků. Osobně pokládám za zcela neomluvitelné, že stát zvýšení DPH před 3 lety (za nesouhlasu tehdejší opozice ČSSD) odůvodnil financováním důchodové reformy a nyní při zrušení této důchodové reformy tehdejší opozicí neprosazuje ani nový návrh důchodové reformy, ale ani nesnížil DPH na úroveň před r. 2012. Z dnešního pohledu tak je loňské zrušení II. důchodové reformy čistým zvýšením daní pro občany.
Pokud jde o kvalitu legislativního procesu, tak zde zásadně nesouhlasím, jakým způsobem byla novela RUD přijata. Vládní návrh byl předložen v souvislosti s řešením otázky příjmů z DPH. Ani jeden senátní výbor neprojednal návrh, který předložil senátor Martínek a jenž zcela mimo původní koncepci zrušil příjmy z motivační složky příjmové daně ze záloh fyzických osob. Tento návrh neprojednal také ani jeden poslanecký výbor. Přesto byl senátní návrh přijat, a to jako políček všem příslibům, že se zákony budou přijímat po pečlivé přípravě v diskusi s těmi, kterých se týkají. Všechny tři organizace sdružující samosprávy – SMO, SMS, SPOV se shodly, že takto postupovat nejde. Některé požadují navrácení tohoto motivačního prvků zpět (SMO a SMS). Výsledkem přijaté novely je nárůst nedůvěry mezi samosprávami a ústavními orgány a nepochybné selhání Senátu v roli ochránce samospráv.*
Stanislav Polčák,
předseda SMS ČR
K foto:
JUDr. Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR, poslanec Evropského parlamentu
Foto: archiv
