Podrobný výzkum ve čtyřech školních jídelnách v Praze ukázal, že odpad z talířů žáků a nevydané pokrmy, které zůstávají po skončení výdeje v kuchyni, tvoří dohromady 31 % z hmotnosti uvařených pokrmů. Výzkum je součástí projektu Prague Food Waste a soustředí se na měření potravinového odpadu v příspěvkových organizacích a domácnostech v Praze.
Projekt Prague Food Waste má za cíl zjistit hmotnost potravinového odpadu v jídelnách základních škol, domovů pro seniory, nemocnic, a také v různých typech domácností v Praze. Spolupracuje na něm organizace Zachraň jídlo, Mendelova univerzita v Brně a výzkumné organizace INESAN a GREEN Solution.
Jako první proběhla na přelomu 2023 a 2024 anonymizovaná měření ve čtyřech školních jídelnách, které vaří pro 400 až 600 žáků. Data ukázala, že z celkového množství odpadu, který ve školních jídelnách vzniká (33,8 %), zůstává skoro polovina na talířích žáků (48 %), 43 % tvoří nevydané pokrmy ve výdeji a 9 % jsou zbytky z přípravy pokrmů. "Důvodů, proč jídlo zbývá ve výdeji a na talířích žáků, je celá řada: 5–9 % žáků si oběd nevyzvedne, rodiče často zapomínají oběd odhlásit, děti nemají rády polévky, na některé pokrmy nejsou z domova zvyklé," popisuje Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo.
Organizace INESAN odhaduje, že ve škole o 500 žácích děti na talířích vyhodí jídlo v hodnotě asi 600 000 Kč za rok. “Při výpočtu jsme vycházeli z ceny surovin, kterou platí rodiče a která se v zapojených školních jídelnách pohybovala mezi 36 a 38 Kč za oběd,” vysvětluje Kateřina Rohanová z organizace INESAN. Podle Národního zdravotnického informačního portálu dětem poskytuje stravu asi 9 000 školních jídelen, výdejen či vývařoven. Tyto jídelny uvaří ročně asi 383 milionů pokrmů. Denně se v těchto jídelnách stravují téměř 2 miliony dětí. Potenciál pro úsporu peněz i surovin je velký.
Prague Food Waste se věnuje i plýtvání v domácnostech. Mendelova univerzita, která již v minulosti provedla podobné měření v Brně, se v Praze zaměřuje na typově odlišné zástavby. První výsledky naznačují ochotu spotřebitelů ke změně k udržitelnému chování, například snahou o získání dovedností spojených se zacházením s potravinami doma.
„Jako nejsilnější motivaci ke snížení množství plýtvaných potravin spatřují domácnosti finanční úsporu,“ přibližuje výsledky výzkumu Lucie Veselá, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu na PEF MENDELU. Za pomoci společnosti GREEN Solution, která provádí rozbory komunálního odpadu, je nyní analyzováno také množství a složení odpadu od spotřebitelů. Výsledky budou k dispozici na začátku roku 2025, kdy budou představeny na tiskové konferenci.
Projekt Prague Food Waste je spolufinancován Technologickou agenturou ČR a Ministerstvem životního prostředí v rámci Programu Prostředí pro život. Více na webu: https://zachranjidlo.cz/projekt/prague-food-waste.
Tématu se budeme dále věnovat v srpnovém vydání časopisu Moderní obec.*
/tz/
Foto: Simona Dvořáčková
Zástupci řešitelů projektu Prague Food Waste (zleva) Anna Strejcová, Irena Baláková, Kateřina Rohanová a Jiří Remr
