Ve středu 20. září jednala vláda na výjezdním zasedání v Kadani a na programu měla témata související s Ústeckým a Karlovarským krajem, mj. investice do dopravní infrastruktury, otázky bydlení a sociálního vyloučení či čerpání evropských fondů samosprávami. Členové vlády jednali také se zástupci obou krajů a obcí. Jedním z důležitých témat bylo plánované zahájení těžby a zpracování lithia.
V Karlovarském a Ústeckém kraji je v současné době rozestavěno nebo se připravuje několik důležitých staveb dopravní infrastruktury. Pokračuje například výstavba dalších úseků dálnic D6 a D7, chystá se projekt výstavby vysokorychlostní tratě z Prahy do Lovosic a z Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem či rekonstrukce a obchvaty na dalších důležitých spojnicích v obou regionech.
„Dopravní spojení je základní podmínkou naší prosperity i toho, aby naši občané měli dostatečně kvalitní život a dobrou životní úroveň. Potenciál Ústeckého i Karlovarského kraje by byl mnohem vyšší, kdyby se nám podařilo dokončit moderní dopravní infrastrukturu,“ konstatoval premiér Petr Fiala.
Vláda se také seznámila s informací o situaci v oblasti politiky bydlení a sociálního začleňování v Ústeckém kraji. Rozsah sociálního vyloučení je v Ústeckém kraji (společně s krajem Moravskoslezským) největší v celé ČR a zasahuje zhruba 38 000 obyvatel. V riziku bytové nouze se v kraji nachází až pětina jeho obyvatel (na 70 000 domácností), přímo v bytové nouzi je asi 6 000 obyvatel. V rámci tzv. koordinovaného přístupu k sociálnímu vyloučení řízeného Agenturou pro sociální začleňování se od roku 2016 podařilo na území obcí Ústeckého kraje realizovat projekty a programy z evropských fondů za více než jednu miliardu korun. Do kraje proudí díky koordinovanému přístupu dostatečný objem prostředků pro mírnění důsledků sociálního vyloučení a podporu sociálního začleňování, agentura se chce dál zaměřovat na oblast podpory bydlení a na desegregaci sociálně vyloučených lokalit.
„Řešili jsme, co může stát ve spolupráci s kraji a obcemi udělat pro to, abychom s negativními jevy bojovali. Bavili jsme se o významu digitalizace v oblasti cílené sociální podpory. Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá velkou reformu sociálního systému. Budeme na to myslet a budeme se snažit tyto problémy řešit. A chceme přihlížet ke zkušenostem zastupitelů, reprezentantů těchto regionů, kteří se s těmito otázkami potýkají dnes a denně,“ slíbil premiér Fiala. „V této souvislosti připravujeme také detailní cenové mapy, které by měly omezit obchod s chudobou v oblasti bydlení,“ podotkl.
Ústeckému kraji má v rozvoji a vypořádání se s probíhajícími strukturálními změnami pomoci také program Spravedlivá transformace pro Ústecký kraj. Jeho cílem je zmírnit negativní dopady nutné k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, která je jedním z cílů stanovených na úrovni EU. Na uhelné regiony přitom důsledky transformace dopadají ještě citelněji než na jiné, protože se musí potýkat mimo jiné i s celkově horší ekonomickou situací. Z operačního programu Spravedlivá transformace a obecně z Mechanismu pro spravedlivou transformaci je proto třeba podporovat investice do zakládání nových firem, malé a střední podniky, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků a nové využití území dotčeného těžbou, ale také aktivity přispívající ke zlepšení přístupu ke kvalitním službám ve vzdělávacích zařízeních, digitalizaci veřejných služeb, rozvoj kulturních a kreativních odvětví, posilování sociální soudržnosti či inovace v oběhovém hospodářství.
„V programu Spravedlivá transformace je vyhlášeno deset výzev pro žadatele z Ústeckého kraje. Celkem byly ve výzvách určených pro Ústecký kraj podány projekty v hodnotě takřka 3,4 miliardy korun,“ uvedl předseda vlády. „Samotný program ale nestačí. Je důležité, abychom dokázali hledat i další příležitosti pro zásadní změny v regiony. My se snažíme o to, aby jeden z těch strategických projektů, o které usilujeme, to je gigafactory, se podařilo umístit také do areálu v Prunéřově. Velký význam podle našeho názoru má projekt těžby lithia, ke kterému jsme dnes měli speciální jednání,“ připomněl Petr Fiala.
„Jsem rád, že jak zástupci samospráv, starostové a starostky dotčených obcí, tak zástupci kraje, jednoznačně řekli, že věří v to, že těžba lithia bude probíhat, že tomu nechtějí zabránit. Chtějí, aby ty dopady – ekologické, sociální, ekonomické – na obyvatele byly co nejmenší, respektive byly příznivé,“ dodal předseda vlády.
Vláda nicméně konstatovala, že oba kraje mají rezervy ve využívání evropských fondů k řešení hlavních socioekonomických problémů a k dlouhodobé přeměně ekonomické struktury regionu i jeho sociálního prostředí. Ke zlepšení by měl přispět i plánovaný projekt těžby a zpracování lithia a dalších cenných kovů v Krušných horách. Oba kraje patří mezi hospodářsky a sociálně ohrožená území a strukturálně postižené regiony, pro které Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor regionální politiky státu připravilo strategii RE:START. Za dobu existence už bylo v obou krajích díky této strategii podpořeno 43 projektů a vyplaceno 10,7 miliardy korun.*
/zr/
