Zlínský kraj se zaměřuje na invazní druhy, které ohrožují přírodu, zdraví i majetek

Zlínský kraj se i nadále zabývá problematikou invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které ohrožují místní ekosystémy i kvalitu života obyvatel. Odborníci pravidelně monitorují jejich výskyt a kraj na základě plánů péče i metodických pokynů zajišťuje systematickou likvidaci. Součástí je také spolupráce s obcemi, vlastníky pozemků a dalšími institucemi.

„Z rostlin se v regionu rozšiřují například křídlatka, netýkavka žláznatá, slunečnice topinambur, trnovník akát, javor jasanolistý nebo pajasan žláznatý. U živočichů jde o mývala severního, psíka mývalovitého, sumečka černého, střevličku východní nebo nutrii říční,“ vyjmenovala Magdaléna Šnajdarová z Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje. Tyto druhy jsou velmi přizpůsobivé, rychle se množí a nemají u nás přirozené predátory.

Roli hraje čas

Monitoring invazních druhů probíhá zejména ve zvláště chráněných územích a evropsky významných lokalitách. Mnohé druhy jsou ale rozšířeny plošně a lidé se s nimi běžně setkávají i ve městech či obcích. „U některých druhů jsou už výsledky dobře vidět. Například bolševník velkolepý, který jinde představuje vážnou hrozbu, se díky včasným zásahům v 90. letech minulého století na území kraje vyskytuje jen ojediněle,“ podotkla Magdaléna Šnajdarová.

V přírodní památce Olšava nedaleko Popovic kraj pravidelně likviduje invazní slunečnici topinambur, v přírodní rezervaci Kanada pak netýkavku žláznatou a javor jasanolistý. Nově se kraj zaměřuje rovněž na systematickou regulaci pajasanu žláznatého. Odborníci letos mapují jeho výskyt a připravují další kroky v úzké spolupráci s vlastníky pozemků. „Invazní druhy můžou vyvolat alergie, poškodit stavby, snížit výnosy na polích nebo ohrozit vzácné druhy živočichů. Proto je důležité jednat rychle a společně,“ uvedla Renata Prchlíková, radní pro životní prostředí a zemědělství Zlínského kraje.

Spolupráce s obcemi, lesní správou i veřejností

Kraj spolupracuje s obcemi, Lesy ČR, Povodím Moravy i dalšími vlastníky pozemků. „Příkladem je spolupráce s lesní správou Buchlovice, které jsme předali informace o výskytu pajasanu v Chřibech a doporučené postupy likvidace. Podobnou komunikaci chceme jako kraj rozšířit i na další subjekty,“ uvedla Magdalena Šnajdarová a doplnila, že pajasany už úspěšně likvidují také v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně či v Hulíně. Výskyt pajasanů může hlásit i veřejnost, a to prostřednictvím aplikace BioLog.

Při redukci invazních druhů kraj spolupracuje s vědci i partnery přímo v terénu. Například v případě sumečka černého se na Medkově rybníku v Kroměříži letos podařilo odlovit více než deset tisíc kusů těchto ryb, které díky spolupráci se Zoo Zlín posloužily jako krmivo zvířatům.

Likvidace invazních druhů ve zvláště chráněných územích hradí kraj z vlastních prostředků, u pajasanu se počítá i s využitím dotací z OP Životní prostředí.*

/tz/